Šiva je v jogínské tradici známý jako Adiyogi neboli první jogín – původce jógy. Před více než patnácti tisíci lety prý Šiva dosáhl svého plného osvícení. Opustil své tělo a spojil se s vesmírem.

Lidé okolo viděli, že Šiva zažívá něco, co nikdo předtím neznal. Slovo se rozneslo a lidé ho přicházeli ze zvědavosti navštívit. Přišli, čekali a nakonec odešli, protože Šiva nevnímal cizí přítomnost. Ve svém osvícení byl zcela lhostejný k tomu, co se kolem něj děje. Brzy odešli všichni kromě sedmi mužů.

Těchto sedm mužů na Šivu naléhalo, aby jim předal své znalosti. Šiva je ale ignoroval. Když se nedali odbýt, řekl jim: „Na to, aby člověk poznal sám sebe, je potřeba obrovské množství přípravy.” Sedm mužů se ale nedalo odbýt. Poctivě trénovali své tělo i svou mysl.

Po desítkách let praxe Šiva konečně přistoupil na to, aby se stal jejich učitelem. Došlo k tomu v den úplňku v měsíci Ašadha hinduistického kalendáře (červen-červenec našeho kalendáře). V tento den se doteď slaví svátek Guru Purnima, kdy jogíni vyjadřují vděk svým učitelům. Adiyogi postupně předal sedmi mužům vědu o józe. Vysvětlil jim 112 způsobů, jak mohou lidé překonat svá omezení a dosáhnout svého nejvyššího potenciálu. Adiyogi zdůrazňoval, že jóga je nástroj pro individuální transformaci, protože individuální transformace je jedinou cestou k proměně tohoto světa. Jediná cesta k osvobození je cesta „dovnitř.” Po tom, co jim Šiva předal své vědomosti, se ze sedmi mužů stalo sedm mudrců (Saptarishi), kteří dál předávali nauku o józe.

A co si z tohoto příběhu můžeme převzít? Především to, že jóga je individuální praxe každého z nás, která nám přinese prospěch úměrný k energii, kterou této praxi věnujeme.