Jóga se skládá z mnoha různých praktik. Jeden z nejrozšířenějších souhrnů jógy je obsažen v Pataňdžaliho Jógasútrách. Podle tohoto staroindického textu existuje osm dílů jógy:
1. Jama
Jama je první krok na cestě jógové praxe. Jde o soubor zásad, které bychom měli dodržovat ve svém chování k druhým lidem i k sobě samým. První a nejdůležitější zásada je ahimsa, nenásilí.
2. Nijama
Druhým krokem na cestě jógy je nijama. Nijama je soubor principů, které jsou zaměřené na naše chování k sobě samým a náš vlastní rozvoj. Existuje pět zásad, které pomáhají budovat naši pohodu a charakter. Jako takové základní pravidlo bychom se měli snažit vybudovat si chování, které je nám užitečné a které nám slouží, spíše než chování, které nám škodí a brání našemu pokroku.
3. Ásana
Ásana doslovně znamená „pozice“. Tento krok zahrnuje fyzickou praxi jógy. Jógové ásany se rozšířily teprve nedávno. Hatha Jóga Pradipika, text z 15. století, popisuje pouze 15 pozic, z nichž polovinu tvoří pozice vsedě. To je proto, že ásana bývala pozice pro meditaci. V dnešní době existují stovky pozic a mnoho různých stylů cvičení ásan. Ásana je důležitou součástí praxe jógy, ale je důležité si uvědomit, že není jedinou.
4. Pránajáma
Dalším krokem na této cestě je pránájáma neboli kontrola dechu. Dovednost ovládat svůj vlastní dech je užitečný nástroj pro regulaci emocí a zklidnění mysli. Důvod, proč pránájáma předchází meditaci, je ten, že mít pod kontrolou proces dýchání nezbytné pro schopnost meditovat.
Následující čtyři kroky popisují proces obracení se dovnitř, meditace a dosažení stavu pasivního uvědomění.
5. Pratjahára
Pratjahára je první složka meditace. Tento krok znázorňuje vědomé odpoutání se od smyslových vjemů. Cíl meditace je dosáhnout jednotného soustředění mysli, a na to se potřebujeme oprostit od vnějších vjemů, které odvádějí naši pozornost.
6. Dhárana
Dhárana znamená koncentrace, a je to druhá fáze meditace. Po tom, uzavřeme svoji mysl před vjemovými podněty v pratjaháře, dhárana značí, že věnujeme svou bezpodmínečnou pozornost jednomu objektu – a ten objekt může být něco, o čem meditujeme, může to být mantra, náš dech, nebo třeba nějaká aktivita, která nás baví a která nás úplně pohltí.
7. Dhjána
Dhjána znamená meditace. V dháraně se nám podařilo se absolutně koncentrovat na jeden objekt. To je ale stále ještě vědomý proces. V dhjáně se ta koncentrace stává stavem naší mysli. Meditace není něco, co děláme, ale spíš něco, co se nám spontánně děje.
8. Samádhi
A nakonec se dostaneme až do té poslední fáze, samádhí, což vyznačuje kompletní pasivní vědomí. V tomto stavu si je člověk vědomý všeho, co se děje okolo něj i v něm.