Pokud jsi tady, tak se nejspíš snažíš ponořit hlouběji do své jógové praxe a chceš zjistit, co to všechno obnáší. Protože jóga je holistická praxe, netýká se jen tvého fyzického cvičení. Jógu můžeš zahrnout prakticky do všeho, co děláš. Je samozřejmě na nás, abychom se rozhodli, jak chceme, aby naše jógová praxe vypadala a které části jógy chceme do svého života začlenit. 

Jednou z oblastí, ve které mnoho jogínů zohledňuje principy jógy, je strava – konkrétně se velké množství jogínů rozhoduje pro rostlinnou (veganskou) stravu. Proč je tomu tak? Je veganství součást jógy? A pokud veganskou stravu nedodržujeme, znamená to, že jógu nepraktikujeme správně?

Stejně jako u většiny věcí v životě, ani na tyto otázky neexistuje černobílá odpověď. Pojďme se podívat na některé důvody, proč někteří jogíni veganství dodržují a jiní zase ne.

Rostlinná strava pro lepší zdraví

Hodně studentů jógy se snaží jíst veganskou (nebo převážně veganskou) stravu hlavně ze zdravotních důvodů. Konzumace nezpracované rostlinné stravy snižuje riziko většiny nemocí, které jsou v posledních desetiletích velmi rozšířené. Vyhýbání se nasyceným tukům běžným v živočišných produktech, konzumace dostatečného množství vlákniny a výběr přírodních surovin, které nejsou plné chemikálií, je pro naše zdraví nesmírně prospěšné. Rostlinná strava nám s mnohem větší pravděpodobností pomůže těchto cílů dosáhnout. Pokud se chcete dozvědět více o rostlinných potravinách a jejich účincích na organismus, doporučujeme přečíst si knihu Jak nezemřít od Michaela Gregera.

Jógové principy

Kromě zdravotních důvodů se jogíni často rozhodují pro veganskou variantu také z morálních důvodů. Jinými slovy, snaží se v každodenním životě dodržovat zásady jógy, a to se týká i potravin, které jedí. Jednou z hlavních zásad, pokud jde o naši stravu, je ahimsa, což se obvykle překládá jako nenásilí. Ahimsa je první z pěti zásad jamy. Zásady jamy obsahují něco, co můžeme označit za morální kodex pro jogínky a jogíny. Ahimsa je jednou z nejdůležitějších zásad jógy. Jogíni se často domnívají, že chov hospodářských zvířat v otřesných podmínkách a jejich porážení, aby se jejich maso mohlo ve velkém prodávat v supermarketech, je neslučitelné se zásadou nenásilí. To se týká i mléka a vajec, protože dojnice jsou násilně oplodňovány a jejich telata po narození zabíjena, aby nadále produkovala mléko, a stejně tak jsou v hrozných podmínkách chovány slepice. Podporovat masný průmysl nákupem živočišných produktů je něco, co mnoho jogínů odmítá

Takže veganství JE součást jógy, ano?

Ne nutně. Jóga nám málokdy dává jasná pravidla; spíš nám nabízí obecné zásady a návrhy, které pak můžeme podle svého uvážení zařazovat do vlastního života. Ne všichni jogíni jedí výhradně rostlinnou stravu.

V první řadě být vegan neznamená jíst zdravě. Existuje spousta veganských potravin, které jsou vysoce zpracovávané a plné chemikálií, a ty rozhodně nejsou ideální. Z celkového hlediska, jíst nezdravé veganské potraviny rozhodně není lepší než jíst stravu plnou zeleniny, ovoce, obilovin a luštěnin, do které se občas přidá troška masa nebo mléčných výrobků.

Co se týče principu nenásilí, tak ani tady není odpověď černobílá. Zatímco zvířecí velkochovy jsou opravdu strašné, existují i drobní farmáři, kteří svým zvířatům zajišťují kvalitní život a přirozenou stravu. Mnoho jogínů, kteří nejsou vegany, získává maso, vejce nebo mléčné výrobky právě z těchto zdrojů, které jsou rozhodně etičtější. Mohou být dokonce i o něco víc etičtější než některé veganské výrobky, které neuvěřitelně zatěžují životní prostředí.

Co o stravě říkají staré jógové texty?

Možná vás to překvapí, ale jógové texty zdaleka nehlásají veganství. Starověcí jogíni se jedli tzv. sattvické potraviny, které byly výživné a lehce stravitelné. To je uvedeno například ve slavném spise zvaném Bhagavadgíta. Mezi sattvické složky patří ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny, ořechy a semínka, ale také mléčné výrobky. Ve skutečnosti bylo mezi starověkými jogíny běžně používanou ingrediencí ghí, které se získává z másla.

Většina jógových textů však doporučuje stravu, která neobsahuje maso. To znamená, že tradiční jógová strava je spíše vegetariánská než veganská.

Co mám tedy dělat?

Jógová strava je založená převážně (nebo dokonce plně) na rostlinných ingrediencích. Mnohem důležitější je ale fakt, že v józe se nikdo neodsuzuje. Jóga nám doporučuje určité zásady a je jen na nás, jestli je chceme dodržovat, a pokud ano, tak jak. Proto budou mít různí studenti jógy ke svému stravování různý přístup. Hlavní je vzdělávat se, mít otevřenou mysl a – to nejdůležitější – neustále se snažit dělat malé a trvalé změny tam, kde to jde.

Hodně štěstí a dobrou chuť!